I dnes se hraje s »legionářskou kartou«

O československých legionářích v Rusku se znovu mluví, staly se z nich jakési ikony současného režimu. Prý byli bojovníky proti »komunismu«. Vy jste se touto problematikou hodně zabýval. Vnímáte to také tak?

Historická interpretace působení čs. legií ve Velké válce se jeví jako sinusoida. Počátkem první republiky nekritický obdiv a posléze závist. Jeden z předních »mužů 28. října« Alois Rašín na smrtelné posteli označil atentátníka za neuspokojeného legionáře. Lidé jim záviděli státní službu na poště, dráze, teplé místo v úřadech, a dokonce v tabákové továrně. V době hospodářské krize závist budily trafiky a flašinety. Většinou šlo o zapálené vlastence a za německé okupace se stali předmětem ostré represe. Byli statečnými členy Obrany národa a zahraničních armád. Našel se i koukol typu Emanuela Moravce. Po únoru 1948 se o legiích většinou mlčelo, někteří jednotlivci neunikli i perzekuci. K jisté morální satisfakci došlo až koncem 60. let minulého století zásluhou tehdejšího prezidenta generála Ludvíka Svobody.

Ve Stěžerách u Hradce Králové se před dny, kdy si připomínáme osvobození naší vlasti, obecní úřad příliš o položení věnce či kytice k místnímu památníku, který připomíná oběti období řádění německých fašistů z řad stěžerských občanů, nebyl nějak aktivní. Proto zastupitelka za KSČM Jana Holická zajistila kytici a umístila ji u památníku. Děkujeme!

Prohlášení ministrů zahraničních věcí k 75. výročí konce II. světové války
11. 5. 2020
Jménem Komunistické strany Čech a Moravy se ostře ohrazujeme proti podpisu Prohlášení ministrů zahraničních věcí Bulharska, České republiky, Estonska, Maďarska, Lotyšska, Litvy, Polska, Rumunska, Slovenska a Spojených států amerických k 75. výročí konce II. světové války.

Ministři výše uvedených zemí sice u příležitosti letošního 75. výročí konce Druhé světové války vzdávají hold všem obětem a všem vojákům, kteří bojovali proti nacistickému Německu a přispěli k ukončení holocaustu. Na straně druhé srovnávají období po roce 1945 s obdobím nacistické okupace s tzv. porobou Sovětským svazem.

To, co se v poslední době děje kolem tří pražských starostů, je podle mne učebnicovou ukázkou, jak smyšlenou zprávou lze docílit »kýženého výsledku«. Ricin, jak známo, se nechá lehce vyrobit i u nás. Kýmkoli, kdo trochu ovládá chemii a vyzná se v přírodních látkách. Co z toho vyplývá? Že žádný ruský diplomat by ho nemusel sem z Ruska vozit. Bylo by to zbytečné. Těch podivností, které se objevily ve spojitosti s »akcí ricin«, je však víc. Zopakujme si je. Tak především...

Pět žen z okresu Hradec Králové, členky KSČM, LKŽ i Česko-ruské společnosti, uctilo památku obětí posledních válečných dní při osvobozování východních Čech před 75 lety.