Ve včerejších Událostech a komentářích mne ministr Herman označil za "tvrdého stalinistu". Za bernou minci to vezme jen ten, kdo skousne i jeho groteskní lež, že před Mnichovem jsme patřili do desítky nejvyspělejších států, kdežto socialismus nás prý srazil až kamsi na 50. místo. Ministr Herman je z fanatiků pravicového klerikalismu. Poselství odvážných komunit, jež daly světu křesťanství - poselství skutečné rovnosti a altruismu - je jim bytostně cizí. Ženou je nutkavé obsese, jimž hodil rukavici už Jan Hus - a zaplatil za to mučivou popravou. Křivda na dolních deseti miliónech, panáčkující pod monstrancemi "církevních restitucí", to ukázala v celé nahotě. S klerikály tohoto ražení křížil kordy už Tomáš Garrigue Masaryk. Nepodvolil se ani teatrálnímu nátlaku Vatikánu a jeho pražského nuncia. Řeční-li o tisících obětí pravicový klerikál, je to "chucpe". My, komunisté, jsme jedinou vlivnou politickou silou, která se ke všemu, co se naším jménem stát nemělo, staví čelem. Už dlouhé desítky let - a "padni, komu padni".

Rozhovor Haló novin s ruským historikem profesorem Stanislavem Morozovem

Poslanci z Ruska a Evropy včetně hlavy PACE Pedra Agramunta Fonta de Mora vykonali návštěvu v Sýrii. „Reálný obraz zdejších událostí se výrazně liší od zpráv evropských a českých masmédií,“ řekl Sputniku člen delegace, poslanec Europarlamentu Jaromír Kohlíček.

Jaromír Kohlíček: Cílem návštěvy v Sýrii bylo za prvé, setkat se s Bašárem Asadem a společně s poslanci ruské Dumy s ním projednat návrh možného dalšího postupu v mírovém procesu. Prvním bodem v tomto procesu je snaha o vytvoření pokud možno konsenzuální nové ústavy, tedy na obou stranách. To znamená jednak syrským národním parlamentem ve spolupráci s ruskou Dumou a na druhé straně navrhnout, aby se do této práce zapojili i účastníci jednání v Ženevě. Druhá věc, a ta je také velice důležitá, je uspořádání vnitřních syrských poměrů směrem ke Kurdům. A třetí věc, jež je taková, řekl bych, momentálně aktuální — a sice výměna zajatců jednotlivých stran, aby pokud možno ti zajatci i ty jednotlivé bojující strany cítily, že je to pozitivní krok a že tím není ohrožen život těch, kteří byli jako zajatci obviňováni.