Nejnovější články

Od května jsme využívali každou příležitost, abychom se zeptali hradeckých spolu...

Číst dále..


V našem záznamu zhlédnete a poslechnete si odpovědi na dotazy účastníků předvole...

Číst dále..


Moderátorem diskuzního stanu byl Jiří Černý, který v prvním bloku diskuzního sta...

Číst dále..


KSČM připravuje pro komunální volby 2018

METRPROGRAM UŠITÝ HRADEČÁKŮM NA MÍRU

Prosíme vás o vyplnění ankety Zde! Děkujeme...

Ženy v Lidicích jdou tradičně k "dětem"

lidicka ruze2017 mZájezd Levicového klubu žen z Hradce Králové přivezl 10. června do Lidic na čtyřicet žen a mužů k uctění 75. výročí zničení obce. Ženy nejprve položily květiny u dojemného pomníku 88 lidickým dětem, spolu s Táňou Šormovou, a Marta Svobodová zarecitovala báseň k Lidicím. V poledne zde Celorepubliková rada LKŽ uspořádala pietní akt v podobě hudební produkce.

Pietní akt v Choustníkově Hradišti ve znamení hořkosti

CHHradit spolen hrob celek 2CHOUSTNÍKVO HRADIŠTĚ – 27. květen 2017 – Pietní akt u hrobu 179 ubitých a umučených vězňů koncentračního tábora Gross Rosen připravila národní a Krajská rada Klubu českého pohraničí Královéhradeckého kraje ve spolupráci s obecním úřadem Choustníkovo Hradiště a za podpory Krajského vojenského velitelství AČR. Vězni koncentračního tábora mnoha národností byli ubiti při „pochodu hladu a smrti“ při cestě z Výšinky do Kocbeří v únoru roku 1945.

Otázky pro Josefa Skálu k návštěvě Bělobrádka na srazu Sudetských Němců a přiřazení české brigády k německé divizi

 
drang nach osten001. Co říkáte na aktivity Hermana a nyní již i Bělobrádka ohledně spolku Sudetských Němců? Berndt Posselt byl nedávno v DVTV a stěžoval si na český nacionalismus (ten za Beneše, odsun Němců). Nepřijde Vám to absurdní?

Landsmanšaft vznikl jako doupě revanše. Tu žluč už sice doslova papouškovat nemůže. Omluvu za ni nám však dluží dodnes. I z přidrzlých majetkových nároků vycouval až nedávno: My že jsme "nacionalisté" - a rozhodčím zrovna Posselt? Tady už nevkus láme všechny rekordy. My žádné "Heim ins Reich" nehulákali - tím méně ve snaze ukrást cizí území. Odsun byl verdiktem Postupimské konference, a ne českým vrtochem. Kdo se bratříčkuje se spolkem, který to obrací vzhůru nohama, plive do tváře všem, komu ublížily Mnichov, okupace a válka. To byl nacionalismus jako řemen. "Konečné řešení" měl v plánu i pro nás. S cynismem, nad nímž tuhne krev, je vylíčil právě Heydrich, od atentátu na nějž uplyne zítra rovných 75 let. Vlastenci vzpomenou na ty, kdo k němu našli kuráž - i tisíce obětí bestiální pomsty. Ty, koho táhnou sudeťácké slety, to řadí do jiné sorty.

Odpověď ministru Hermanovi!

imageVe včerejších Událostech a komentářích mne ministr Herman označil za "tvrdého stalinistu". Za bernou minci to vezme jen ten, kdo skousne i jeho groteskní lež, že před Mnichovem jsme patřili do desítky nejvyspělejších států, kdežto socialismus nás prý srazil až kamsi na 50. místo. Ministr Herman je z fanatiků pravicového klerikalismu. Poselství odvážných komunit, jež daly světu křesťanství - poselství skutečné rovnosti a altruismu - je jim bytostně cizí. Ženou je nutkavé obsese, jimž hodil rukavici už Jan Hus - a zaplatil za to mučivou popravou. Křivda na dolních deseti miliónech, panáčkující pod monstrancemi "církevních restitucí", to ukázala v celé nahotě. S klerikály tohoto ražení křížil kordy už Tomáš Garrigue Masaryk. Nepodvolil se ani teatrálnímu nátlaku Vatikánu a jeho pražského nuncia. Řeční-li o tisících obětí pravicový klerikál, je to "chucpe". My, komunisté, jsme jedinou vlivnou politickou silou, která se ke všemu, co se naším jménem stát nemělo, staví čelem. Už dlouhé desítky let - a "padni, komu padni".

K útoku na SSSR mělo dojít již v roce 1935

morozovRozhovor Haló novin s ruským historikem profesorem Stanislavem Morozovem
Můžete se, prosím, našim čtenářům nejprve představit?
Jsem doktorem historických věd, profesorem na katedře sociologie a filozofie Kemerovské státní univerzity (Kemerovo leží severovýchodně od Novosibirsku – pozn. aut.), pracuji v pobočce této univerzity v Novokuzněcku. To je na Sibiři. Vystudoval jsem Historickou fakultu Lomonosovovy univerzity v Moskvě, v roce 2006 jsem obhájil doktorskou dizertaci s prací na téma Polsko-československé vztahy v letech 1933-1939. O tom mi také vyšla kniha. Takže se zabývám obdobím, které by české čtenáře a čtenářky mohlo zajímat.