Stanovisko k aktuální mezinárodně – politické situaci
Vyjadřujeme vážné znepokojení nad zvyšováním napětí v mezinárodních vztazích. Lidé v Evropě žili 76 let v relativním míru a bezpečí. To samé si přejeme pro naše děti a vnuky, kteří ani nemají možnost mluvit s předky, jež hrůzy války prožili. Virtuální střílení a zabíjení na počítačích, v bezpečí domova, jenom umocňují pocity, že válka je hra. O roli médií a učebních osnov nemluvě. Nesedí také srovnání s návratem do období studené války, protože toto období přivedlo světové velmoci k politice uvolňování mezinárodního napětí. Byla podepsána celá řada mezinárodních smluv omezujících militarizaci Evropy a strategické výzbroje. To je dnes zapovězené.

Osmého května se vydala skupina 11 účastníků z Hradce Králové do Odolova nad Červeným Kostelcem k velkému památníku, aby uctili památku obětí rudoarmějců, partyzánů a dalších statečných občanů při osvobozování východních Čech. Je to největší památník v kraji posetém pomníčky a hroby obětí z posledních válečných dnů... O to je zmar života smutnější.
Květiny za OV KSČM položila Táňa Šormová, Záviš Jirásko a dále ženy z LKŽ.

Malé uvolnění vedlo členy a členky Levicového klubu žen a Česko-ruské společnosti k tomu, že na prvomájový den přišli ke hrobu rudoarmějců na Lesním hřbitově v Hradci Králové. Neformálně uctili recitací Marty Kolesové (98 let) nejen památku čtyř vojáků, ale i všech, kteří se májových dnů před 76 lety nedočkali. Zamýšleli se i s kandidátkou do PS Táňou Šormovou nad tím, zda i další generace si budou připomínat historický význam těchto dnů vítězství nad fašismem a zda to budou vůbec moci udělat.
O toto vítězství se s ohromnými materiálními ztrátami a ztrátami na lidských životech zasloužily národy slovanské (však měly podlehnout genocidě), zejména ty sdružené v Sovětském svazu (i národy neslovanské). 
Jestliže chceme o naši planetu pečovat a uchovat ji vhodnou pro život, musíme držet pospolu s národy slovanskými i jinými a jít cestou politických jednání. Bez válečných řešení.

ROZHOVOR s doc. Jaroslavem ŠTRAITEM

Blíží se sté výročí vzniku KSČ. Jednou z nejslavnějších period v existenci této strany byl boj proti fašismu. Dnes však můžeme číst mnohá zpochybňování role a postoje komunistů za války. Jste historik, co vy na to?
Začnu tím, že v říjnu 1937 bylo registrováno 52 760 členů KSČ. Konce války se nedožilo kolem 25 tisíc komunistů. Objektivní autoři i v polistopadových dobách ve velké většině tyto oběti nezpochybňují. Snad až na pár patolízalů nového režimu. Komunisté patřili od Španělska, prvních dnů po Mnichovu a březnové okupace vedle Obrany národa k statečnému a nejlépe organizovanému článku odboje a odpůrcům německého fašismu. I proto je najdeme mezi obránci Madridu, za dráty německých koncentračních táborů, na západních i východních frontách války, v partyzánských oddílech slovenských a moravských hor, továrnách, vozovnách… Vedli si vždy statečně.

Jak lze převrátit skutečnost
Některé velmi cenné informace proletí kolem nás jen jako blesk, aby pak zmizely a nikdo o nich nevěděl a přitom jsou pro současnou dobu přímo charakteristické. Ukazují, jak skutečnost lze postavit na hlavu a nahradit ji subjektivismem a účelovou nenávistí. Tak třeba zprávy o tom, že zástupce proruské strany na Ukrajině Medvedčuk byl odsouzen k domácímu vězení. Nebo kupříkladu předsedovi Komunistické strany Ukrajiny někdo zapálil dům a pochopitelně nikdo se nepokusil to vyšetřit, se nedostaly do našich mainstreamových médií. Proč? A jsme u našich sdělovacích prostředků, především u České televize. Ani o jedné z těchto skutečností nám tedy nepřinesly informace. Zato víme, jak se »právě dnes« daří ruskému bloggeru Navalnému nalézajícímu se ve vězení, jenž ovšem není právě figurou, jíž by se nechalo věřit. Ty první informace by mohly poněkud narušit naše vnímání Ukrajiny – tak raději mlčíme. To druhé může ublížit Rusku – tak se dozvídáme o všem kolem Navalného dokonce ve značně vylepšeném »balení«.