KSČM připravuje pro komunální volby 2018

METRPROGRAM UŠITÝ HRADEČÁKŮM NA MÍRU

Prosíme vás o vyplnění ankety Zde! Děkujeme...

Kauza lithimum podruhé...

lithiumVšichni obhájci zlodějiny z pera pana Havlíčka, včetně Zaorálků, Kalousků, ale i novinářů, pseudo analytiků a jiných, by si měli uvědomit, že poukd by chtěli obhajovat toto dílo, nebo dělat vše pro to, aby se tato lumpárna realizovala, případně bránit snahám, které by mohli minimalizovat škody, se přímo podílejí na tom, že škody budou ještě větší.

Ministr průmyslu a obchodu Jiří Havlíček (ČSSD) podepsal 2. října 2017 s australsko-americkou firmou European metal holdings Ltd. Memorandum o porozumění v oblasti těžby a zpracování lithia v ČR.

Poslanecký klub KSČM v pátek 6. října 2017 požádal o svolání mimořádné Sněmovny, na níž by se poslanci ještě před volbami měli pokusit nějak s tímto problémem vypořádat a upozornili na to, že důsledky mohou být horší než z případ Diag Human. Byli to naši poslanci a představitelé KSČM, kteří také uvedli, že stát může přijít o nerosty a možnost jejich zpracování ve výší až 3biliony korun.

Pokusím se podívat na vše z pohledu jiných analytiků a právních názorů, které jsou přesné a ty jednoznačně říkají, že není tak zle ba naopak. Jde jen o to, zda se politici budou opět snažit nám ukrást naše bohatství, nebo zda tomu zabráníme a budeme v budoucnu mít třeba vyrovnaný státní rospočet, nebo více peněz na důchody, na stavbu bytů atp. Stát jsme si totiž před 100 lety založili i k tomu, aby chránil náš majetek a vytvářel zisk. Ne proto, aby spotřebovával naše daně a platil arbitráže.

Memorandum podepsané s „Australany“

Memorandum je z hlediska vnitrostátních zákonů "cár papíru". Není to rozhodnutí o stanovení dobývacího prostoru ani povolení k těžbě. Je to bianko šek na výpalné. Na „těžbu“ miliardových částek v mezinárodní arbitráži. Bez nutnosti vůbec ponořit rypadlo do země. Je nutné zdůraznit, že dokud je lithium součástí horniny a je pod zemí, tak je státní. Patří nám všem. A když něco patří nám všem, je to soukromý majetek – byť pod správou státu jako instituce. Podle § 5 odst. 2 Horního zákona je nerostné bohatství nacházející se na území ČR majetkem státu. Těžba a zpracování nerostů je nejen z hlediska práva jedna z nejsložitějších povinností státu.

Reguluje ji řada zákonů a vyhlášek. Speciálně těžařstvím se zabývají zejména tyto zákony:

- zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (Horní zákon);

- zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu;

- zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě.

Povolení geologického průzkumu

K tomu, aby nějaká firma mohla začít těžit, je nutné nejprve provést geologický průzkum. Ten podle zákona o geologických pracích může provádět buď stát, nebo soukromá firma. Stát má pro tento účel zřízenu Českou geologickou službu, což je ve své podstatě úřad. Ten sám průzkumné práce většinou neprovádí, ač by mohl, ale zadává je firmám. Buď státním, jako je třeba státní podnik Diamo, nebo soukromým, které splňují všechny požadavky na odbornou způsobilost. Namátkou uvedu jednu firmu, která vznikla ještě za ČSSR – GEOtest.

Na všechny nerosty které jsou ve státem vlastněné hornině se vztahuje tzv. horní regál. Což je prastaré pravidlo - ještě z dob Přemyslovců - stanovící, že nerostné bohatství je vlastnictvím státu. A hlavně, že těžit je lze pouze s povolením od státu a za podíl z výnosu odváděný státu. Horní zákon v § 12 navíc stanoví povinnost nahlásit nález výhradních nerostů Ministerstvu životního prostředí a Ministerstvu průmyslu a obchodu.

Zákon o geologických pracích kromě toho nařizuje v § 12, že všechny údaje zjištěné geologickým průzkumem musí být bezplatně předány České geologické službě. Tento úřad shromažďuje a uchovává všechny údaje o geologickém složení území ČR, ochraně a využití přírodních nerostných zdrojů a zdrojů podzemních vod. Stát má logicky zájem a povinnost tyto údaje získávat, protože jsou nezbytné pro jeho správu. V neposlední řadě též pro správu národního bohatství. Některé typy geologických průzkumů objednává přímo stát. Např. pro výstavbu dálnic. Zákon však umožňuje i soukromou formu průzkumů. Proto máme zvláštní zákon, který stanoví pravidla, jak nakládat s geologickými průzkumy.

Podnikatel, který provádí geologický průzkum, jenž není hrazen na objednávku státu nebo místní samosprávy (viz Geomet), sice musí zjišťovat všechny parametry podloží stanovené zákonem, a bezplatně je odevzdat Geologické službě. Podle § 12 zákona o geologických pracích však má právo si po dobu 7 let od odevzdání údajů vyhradit podmínky, za nichž mohou být zjištěné skutečnosti poskytovány fyzickým osobám nebo jiným podnikům. Řečeno jinak - má právo si stanovit i cenu, kterou mu musí zaplatit jiný podnik za to, že využije jím získané poznatky. Po uplynutí této lhůty jsou výsledky geologických prací přístupné bez omezení, přitom však musí být zachováno státní, služební a hospodářské tajemství.

Ložiskový průzkum

Geologické průzkumy se podle účelu prací dělí na:

a) ložiskové;

b) průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry;

c) hydrogeologické;

d) inženýrskogeologický;

e) průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí.

Dle zákona povolení ke geologickému průzkumu může obdržet pouze Geologická služba, vysoká nebo střední škola, muzeum nebo vědeckovýzkumná instituce či podnikatel, který splňuje požadavky na odbornou a technickou způsobilost stanovenou v zákoně o geologických pracích. K získání souhlasu musí být předložen projekt, který splňuje všechny zákonem stanovené požadavky na ochranu životního prostřední, ochranu veřejného zdraví, a bezpečnost apod.

Pro správné pochopení situace, v níž se nachází lithiová ruda pod Cínovcem, je třeba vysvětlit co to vlastně ložiskový průzkum je. Náš zákon zná v zásadě 3 druhy ložiskového průzkumu. Podle § 2 odst. 4 je možné provádět vyhledávání nového ložiska, průzkum již známého ložiska (prověřovací průzkum) a těžební průzkum. V rámci toho se zkoumají i další zužitkovatelné příměsi jako na Cínovci cín, wolfram, ale i rubidhium (důležité pro vesmírný výzkum).

Firma Geomet obdržela povolení k prověřovacímu průzkumu na známem ložisku. Teprve na základě takto zjištěných údajů lze začít vypracovávat projekt těžby a žádost o stanovení dobývacího území.

Stanovení dobývacího prostoru

Na rozdíl od průzkumných prací na stanovení dobývacího prostoru a povolení k těžbě právní nárok neexistuje. Zjištění informací o tom, co se skrývá pod zemí, je jedním z veřejných zájmů, které zákon stanoví. Při jeho uplatňování lze dokonce ukládat určité povinnosti a omezení. Včetně omezení vlastníků – např. pozemků na nichž má průzkum probíhat – strpět práce spojené s průzkumem. Samozřejmě za náhradu.

Stát jako vlastník je suverénem v rozhodování o tom, jestli a kdy se budě těžit. Stát je stejně plnohodnotný vlastník jako občan nebo firma. Vlastnické právo lze sice podle čl. 11 Listiny základních práv a svobod omezit nebo zrušit ve veřejném zájmu a za náhradu. Stát však nemůže vyvlastnit sám sebe – resp. všechny občany, kterými je tvořen. Nemůže být tedy donucen (ač se o to výše uvedení snaží) vzdát se části majetku.

Stát jako suverénní vlastník se po zvážení všech okolností, které s těžbou souvisí, může rozhodnout, že ložisko těžit nechce. Nebo že si je nechá na dobu, kdy těžba bude výnosnější, nebo kdy budou dostupné technologie, které méně zatíží životní prostředí.

V rámci stanovení dobývacího prostoru mohou být uložena i určitá omezení. Např. netěžit v určité části ložiska v zájmu toho, aby nedošlo k sesuvu dálnice. Může být nařízeno nebo zakázáno použití určitých technologií, které mají zajistit bezpečnost. Toto první rozhodnutí o parametrech prostoru, v němž bude možné při splnění podmínek povolit těžbu, má těžařské firmě umožnit přípravu projektu těžby. Nebo také učinit rozhodnutí, že těžit nebude a práva se vzdá. Buď úplně, nebo jej převede za úplatu na někoho, kde bude schopen podmínky splnit.

Tomu, kdo provedl nebo financoval ložiskový průzkum (Geomet), totiž § 24 odst. 3 Horního zákona náleží přednost před ostatními žadateli k vydání předchozího souhlasu. Není to právo na získání dobývacího prostoru, ale přednost před ostatními, kteří by na tom místě chtěli těžit, požádat o toto povolení. Povolení pak vydává Báňský úřad.

Teprve když prospektor (Geomet) přednostního práva nevyužije, může být dobývací prostor stanoven jinému zájemci. Jde tedy o jistou formu předkupního práva, která ale vlastníkovi (státu) nezakazuje si majetek, rudu, ponechat a vytěžit si ji sám. Stát se může rozhodnout, zda bude nebo nebude těžit a nebo kdy dovolí těžbu, třeba za 7 let. Nebo až uzná za vhodné, ze strategického hlediska, těžit. Nicméně, je zde právo prospektora na vymezení podmínek, ale jen po dobu 7 let – viz § 12 zákona o geologických pracích, za kterých bude ochoten prodat ty o informace. V případě, že by stát těžil sám, nebo by přenechal těžbu státní firmě např. Diamo, je pak povinen odkoupit od prospektora (Geomet) údaje získané těžebním průzkumem. Jak již bylo uvedeno výše, prospektor si může stanovit cenu, za níž informace nahlášené Geologické službě mohou být poskytnuty třeba státní firmě Diamo. Zdarma smí používat tyto údaje pouze veřejná správa. Stát, jako suverén, je však může vyvlastnit za náhradu – nebo počkat 7 let, po kterých jsou tyto údaje již přístupné bez omezení.

Na závěr je tedy nuté shrnout někoik faktů.

1) Geologický průzkum není povolení k těžbě (a ani na ni není přednostní právo)

2) Stát jako suverén nemusí udělit povolení ke stanovení dobývacího prostoru a povolení k těžbě.

3) Memorandum je jen cárem papíru, který by mohl být nástrojem na vymáhání ušlého zisku v mezinárodní arbitráži, pokud to politici dovolí.

Bohužel v mediálním prostoru se stále snaží vše různí „analytici“ a přisluhovačí krádeží státního majetku, chápej majetku nás všech, bagatelizovat a nebo reálně hrají hru, že stejně již není co dělat, že právo na těžbu mají Australané a že memorandum může do jisté míry státu dát možnost si alespoň přičíchout k zisku. Není to tak a Australané nemjí žádné předností právo na těžbu!

Proto je teď povinností KSČM nedopustit vytváření dalších memorand, ba naopak, hlídat jako ostříž kroky vlády a ministerstev, aby nedošlo ke zhoršení situace, která není bezvýchodná ve prospěch státu, nás všch.

Musíme udělat vše proto, abychom zabránili dalším škodám a abychom zajistili těžbu a především zpracování lithia a dlaších rud tohoto významu výhradně podniky ve vlastnictví státu a vrátili tak suverenitu naší země tam, kde byla před rokem 1989.

Daniel Čapek
Čelen OV HK
skola2 1646 x