Otázka Parlamentních listů: Nastal čas připravovat odchod z Evropské unie, jak naznačil exprezident Klaus?

 
che xit3
Parlamentní listy: Exprezident Václav Klaus v reakci na to, že EU zahajuje s ČR řízení kvůli odmítání kvót na imigranty, uvedl, že nastal čas začít připravovat odchod naší země z EU, protože je to jediná cesta, jak náš stát udržet a zachránit jako svébytnou entitu. Klaus též uvedl, že odmítá povinné dosídlováni naší země cizinci a přeměnu naší země v multikulturní společnost nepřizpůsobivých komunit, které vidíme v Británii a Francii. Co si o tom myslíte?

Josef Skála, místopředseda ÚV KSČM: Decibely, vyluzované v gáži kdejakého Sorose, mlčící většinu opticky přečíslují. Součástí dotěrného nátlaku je i podpásovka, mířící do řad, jejichž krédem jsou humanismus a solidarita - a ne "Prachy všech zemí, spojte se!". Snaha zakázat nám každé téma, které si bere do prádla i racionální politika zprava. Dnes je jím nutně i degenerace Evropské unie. Levice, která nechce být k smíchu a pláči, se té prohibici nesmí podřídit. Evropská unie není tím, zač se vydává, od samého počátku. Lidštější rozměr mívala jen pod tlakem výzvy z Východu. Teď už bude jen o "právu" silnějšího, prosazovaném čím dál neurvaleji. Co z toho plyne, už nesmí být tabu. Hází-li prodejným lhářům rukavici i Václav Klaus, je to slibná zpráva. A tím větší pobídka k dialogu všech, komu jde o vlastní zemi. A třást se před cizím panstvem jako ratlík je ani nenapadne...

Zdeněk Ondráček, poslanec PS PČR za KSČM: S vyjádřením bývalého pana prezidenta V. Klause plně souhlasím, ale i pan Klaus moc dobře ví, že vyřešit problém s migranty není tak jednoduché, jak by se po přečtení jeho vyjádření mohlo zdát. Není to dnes rozhodnout a zítra realizovat. To je proces na několik let a ten čas my nemáme. Můžeme však začít, a to třeba tím, že od této vlády, ale i od všech těch předešlých, které v EU a jejím multikulturalismu viděly budoucnost, uslyšíme k lidem, omlouváme se, udělaly jsme chybu. Jenže to jejich politická nadutost nikdy neudělá. Budeme tak i nadále slyšet ostrá prohlášení na domácí půdě nebo na jednání Visegrádské skupiny, ale v Bruselu zase budou naši politici hledat tu nejkratší cestu do evropské zadnice.

Souhlasím s V. Klausem, pojďme se připravovat na odchod nebo rozpad EU, a to třeba tím, že bez příkras pojmenujeme stav ve kterém dnes jsme. Můžeme začít tím, zda jsme před vniknutím nelegálních migrantů schopni se zabezpečit ostrahou státních hranic. Premiér, ministr vnitra i policejní prezident ve svých prohlášeních říkají ano, do 4 hodin jsme schopni být na hranicích, provedená součinnostní cvičení to potvrzují. Bohužel už ale neříkají, že to nebude ostraha hranic, ale znovuzavedení kontrol na hraničních přechodech a zcela záměrně také neříkají ani to "B", že i tuto činnost jsou schopni zabezpečit v řádech maximálně několika týdnů. Pak nám dojdou síly i prostředky. Zřejmě počítají, že nelegálové půjdou spořádaně přes hraniční přechody a ne v případě komplikací přes nestřeženou zelenou státní hranici.

Problémů, které bych na toto téma mohl otevřít jsou desítky, ale na to zde není prostor. Raději vyzvu ostatní politiky, aby už odhodili tu politickou řevnivost a začali jsme tyto problémy řešit. Až českému člověku rupnou nervy, tak se nebude ptát, kdo je kdo, z oken nebo na vidle půjdeme všichni.

Leo Luzar, poslanec PS PČR za KSČM: Václav Klaus jako strůjce polistopadové ekonomické džungle asi moc dobře ví, jací vlci vedou EU a v čim zájmu. Sám s nimi dlouhá léta vyl a trhal bohatství ČR ve jménu privatizace. Izolovat republiku je jako žit v obležené Praze Švedy 1648. Je to krajní řešení a stále jsme nevyčerpali možnosti zdravého rozumu a voleb v Evropě. To přece lidé v Německu, Francii i u nás volí svou politickou reprezentaci a důsledky volby také vnímají. Naš prvořadý úkol je pokusit se probudit Evropu z multikulturního snu uprostřed fanatickeho náboženského boje. Pražané odolali nájezdu Švédů, i když museli obětovat Pražský hrad, my zatím Brusel obětovat nemusíme, ale nepřipravovat barikády na obranu by bylo lehkovážnou chybou.

Autor:
L. Petřík
Zdroj:
PL
skola2 111 x